Tabulka znaků
Každá sada obsahuje 32 náhodně vybraných dvojic z tohoto seznamu, který je postupně doplňován. Unicode je mezinárodní standard pro kódování znaků, unicode index přesně určuje, o jaký znak se jedná. Popis znaku není vyčerpávající, nastiňuje užití ve známých jazycích.
| znak | unicode | užití |
| æ | 00E6 | ligatura užívaná v latině a skandinávských jazycích |
| Ą | 0104 | ogonek označuje nosovou výslovnost v polštině nebo délku v litevštině |
| ẅ | 1E85 | užívá se výjimečně ve velštině |
| ß | 00DF | ostré s píší Němci například ve slově Straße – ulice |
| ĵ | 0135 | j se stříškou je charakteristické pro esperanto |
| Ħ | 0126 | dyšné arabské h v maltštině |
| ł | 0142 | označuje tvrdé l v polštině |
| ø | 00F8 | v některých skandinávských jazycích mění výslovnost o |
| ģ | 0123 | lotyšské znaménko označují měkkou výslovnost písmen g |
| ő | 0151 | typicky maďarské znaménko označující prodlouženou výslovnost přehlasovaného o |
| å | 00E5 | ve skandinávských jazycích mění kroužek nad a výslovnost spíše k ó |
| Ş | 015E | turecký způsob psaní našeho š |
| fi | FB01 | ligatura – slitek písmen f i |
| đ | 0111 | v chorvatštině označuje výslovnost dž |
| ă | 0103 | charakteristický znak pro rumunštinu |
| ċ | 010B | v maltštině má podobnou výslovnost jako naše č |
| Ŋ | 014A | užívá se v eskymáckém jazyce sámi a v některých afrických jazycích |
| @ | 0040 | zavináč, typický pro emailové adresy, kde má význam anglické předložky at |
| ñ | 00F1 | n s tildou se ve španělštině čte jako české ň |
| Ç | 00C7 | ve francouzštině mění výslovnost na s, v turečtině na č |
| ſ | 017F | tzv. dlouhé s se dříve užívalo místo běžného s na začátku a uprostřed slov |
| € | 20AC | symbol společné evropské měny Euro |
| Ẃ | 1E82 | užívá se výjimečně ve velštině |
| ŝ | 015D | s se stříškou je charakteristické pro esperanto |
| д | 0434 | d v azbuce |
| ż | 017C | měkčí výslovnost hlásky z v polštině a maltštině |
| ð | 00F0 | v islandštině zastupuje znělé th |
| ů | 016F | vyskytuje se pouze v češtině, kde prodlužuje výslovnost samohlásky u |
| ē | 0113 | prodlužuje výslovnost e v litevštině a též se užívá při přepisu nelatinkových jazyků |
| ij | 0133 | holandská dvojhláska považovaná za samostatné písmeno (jako české ch) |
| ŕ | 0155 | slabikotvorné l je ve slovenštině označeno čárkou |
| ʼn | 0149 | apostrof následovaný znakem n se užívá v některých afrických jazycích |
| ℗ | 2117 | p v kroužku je obdoba copyrightu u zvukových nahrávek |
| ж | 0436 | ž v azbuce |
| Ń | 0143 | čárka měkčí n v polštině |
| Œ | 0152 | ligatura – slitek písmen o e se užívá např. ve francouzštině |
| ķ | 0137 | měkké k v lotyšštině |
| ď | 010F | měkké d v češtině a slovenštině |
| Þ | 00DE | neznělé th v islandštině |
| Я | 042F | ja v azbuce |
| θ | 03B8 | řecké písmeno théta |
| λ | 03BB | řecké písmeno lambda |
| β | 03B2 | řecké písmeno beta |
| ή | 03AE | řecké písmeno éta s akcentem |
| ψ | 03C8 | řecké písmeno psí |
| Ћ | 040B | v srbské azbuce ekvivalent c s čárkou (ć) |
| Ġ | 0120 | znak z maltštiny |
| Ț | 021A | typický rumunský znak měnící výslovnost na ť |
| ų | 0173 | prodlužuje výslovnost u v litevštině |
| ï | 00EF | tréma nad i upravuje výslovnost i ve francouzštině |
| è | 00E8 | obrácená čárka se píše v mnoha západoevropských jazycích |
| & | 0026 | latinská spojka et ve významu a |
| ĸ | 0138 | dnes již neužívané grónské písmeno kra |
| ã | 00E3 | vlnovka označuje portugalskou nosovku a |
| Ω | 03A9 | řeské písmeno omega |
| ĭ | 012D | používá se při přepisu někteých nelatinkových jazyků |
| Ð | 00D0 | buď chorvatské dž nebo islandské znělé th |
| Ø | 00D8 | v některých skandinávských jazycích mění výslovnost o |
| £ | 00A3 | znak britské měnové jednotky libry |
| Ř | 0158 | znak typický pro češtinu |
| № | 2116 | symbol pro číslo užívaný zejména v Rusku |
| ŀ | 0140 | v katalánštině upozorňuje na změnu výslovnosti dvou l po sobě |
| ξ | 03BE | řecké písmeno ksí |
| Љ | 04E9 | v srbské azbuce ekvivalent lj v latince |
| Θ | 0398 | řecké písmeno théta |
| § | 00A7 | v některých evropských jazycích označuje paragraf ve sbírce zákonů |
| ý | 00FD | v češtině, slovenštině a islandštině prodlužuje výslovnost y |
| й | 0439 | j v azbuce |