Předtím, než jsme vůbec začali uvažovat, jak by mohl vypadat nový design týdeníku Respekt, jsme se v týmu shodli, že stávající řešení Roberta V. Nováka je dobré a že jedna z variant může být pouze jakési „vyčištění“ či dokonce návrat jeho původního navrhu z roku 1999; nakonec zvítězila pořeba zásadnější změny.
Součástí přípravné fáze byla podrobná analýza typografie aktuálního Respektu i všech proměn, kterými noviny od roku 1990 prošly. Hledali jsme nejen problematická místa stávající úpravy, ale také prvky pro Respekt charakteristické. Klíčové elementy grafické úpravy jsme seřadili na škále podle toho, nakolik může jejich změna ovlivnit charakter média. Ve spolupráci s redakcí jsme si určili hranici, kam až lze s redesignem zajít. Mezi nedotknutelné prvky jsme zařadili např. logo nebo kresby Pavla Reisenauera. Následovala analýza Respektu po obsahové stránce. Společně s redaktory jsme provedli klasifikaci článků a vytvořili „mapu“ týdeníku, která nám pomáhala uvědomovat si souvislosti a rytmus novin. Výsledkem našich rešerší, studia dostupné literatury a zejména diskusí s redakcí a vedením periodika nakonec vyplynul koncept, vize, jak by měl nový Respekt vypadat.
Analýza jednotlivých prvků grafické úpravy zahraničních novin nám pomáhala při volbě vhodné typografie pro Respekt.
V této fázi jsme konečně přistoupili k samotné tvorbě designu. Zpočátku jsme navrhovali dva nezávislé styly, které by se daly zjednodušeně charakterizovat jako časopisecký a novinový. Redakci oslovil spíše přístup první, kde jsme kladli důraz na volný prostor a velkorysejší pojetí stránek, takže jsme se od určitého okamžiku začali soustředit pouze na jedno řešení, které do sebe vstřebalo i některé prvky alternativní koncepce.
Zároveň jsme se intenzivně zabývali volbou vhodného písma, neboť jsme byli přesvědčeni, že stávající New Century Schoolbook není ideální. Hledali jsme písmo úspornější, čitelnější a neokoukané. Dokonce jsme zvažovali i objednávku písma na míru, nicméně z časových důvodů se tato možnost ukázala jako nereálná. Nakonec jsme zvolili rodinu písma Fresco, které navrhl belgický typograf Fred Smeijers. Přes dlouhé diskuse nad diakritikou a kerningem nakonec Respekt získal kvalitní OpenType fonty.
Abychom usnadnili a urychlili výrobu každého čísla a zároveň zabránili „rozmělnění“ grafické úpravy, připravili jsme pevně dané šablony všech dvoustránek s daným počtem znaků. Tím vzniklo takřka 100 různých variant dvoustran, což dává 24stránkovému týdeníku dostatečnou variabilitu. Redakce tento přístup akceptovala a layout nových čísel tak vzniká nikoli v DTP, ale už na redakčních schůzích.
Postupně začínala nová podoba vnitřních stránek i obálky Respektu získávat jasnější kontury. Měli jsme možnost si naši práci průběžně ověřovat testováním na rotačce, což bylo důležité zejména pro redakci. Týden před finální změnou designu jsme přímo v redakčním studiu zalomili alternativní vydání v nové úpravě. A pak už nastal onen od listopadu 2004 očekávaný den: 21. března 2005 vyšlo první číslo v naší úpravě a nově též lámané v InDesignu. V současné době ještě pracujeme na drobných připomínkách redakce.
Během práce na nové úpravě jsme několikrát ověřovali naše návrhy na zkušebních tiscích na rotačce. Ukázka z testu nerealizovaného barevného řešení vnitřních stran.
Při tvorbě nové úpravy Respektu jsme se inspirovali charakteristickými typografickými prvky z historie týdeníku. Ve výsledku tedy jde spíše o jakýsi tuning než o úplně nový design. Jsme přesvědčeni, že změna čtenářům zvýšila komfort a přinesla požitek z četby.
Zkrácená verze textu vyšla v časopise Font 2/2005, č. 80 na straně 49.